|
|
Diverzita, ekologie a biotechnologický potenciál kvasinek asociovaných s kůrovci
Havlíček, Václav ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotný, David (oponent)
Kůrovci (Coleoptera; Scolytinae) napadají dřeviny, proto jsou z pohledu člověka považováni za škůdce. Svému evolučnímu úspěchu mimo jiné vděčí za četné symbiózy s mikroorganismy, mezi kterými hrají důležitou roli houby. Mykobiom kůrovců je dominován kvasinkami, které jsou nicméně široce přehlíženy. Intestinální kvasinky nejen z I. typographus, ale i z jiných druhů kůrovců, mají potenciál na budoucí využití v biotechnologiích. Cílem práce bylo studium jejich diverzity a jejich fyziologických aktivit, což poslouží k objasnění jejich ekologické role a biotechnologického potenciálu. Sběry probíhali v České republice z larev lýkožrouta smrkového Ips typographus, a z různých druhů podkorního hmyzu v Keni. Kvasinky byly identifikovány a taxonomicky zařazeny na základě sekvenace rDNA. Celkem bylo identifkováno 133 kmenů kvasinek, které patřily do 37 druhů, včetně 9 druhů které se nepodařilo určit a patří patrně do dosud nepopsaných druhů a ve dvou případech také rodů. Nejčastěji izolovanými druhy z I. typographus byla Meyerozyma guielliermondii, Wickerhamomyces bisporus, Ogataea ramenticola a Kuraishia molischiana. Z afrických různých druhů podkorních brouků sbíraných v africké Keni byly nejčastějšími kvasinky Hyphopichia burtonii, H. pseudoburtonii a Rhodotorulla spp. Nejvyšší hodnoty aktivit 12...
|
|
| |
|
|
Přirození nepřátelé lýkožrouta smrkového (Ips typographus)
BÁRTA, Jiří
Kůrovci (Scolitynae) patří mezi nejvýznamnější škůdce lesních porostů, kde způsobují rozsáhlé škody zejména ve smrkových monokulturách. Jejich negativní vliv spočívá v napadení hostitelského stromu, jenž je jeho zdrojem potravy a zároveň mu poskytne prostor pro rozmnožování. Kůrovec je schopen mít při vhodných teplotních podmín-kách i několik generací do roka. Za jednoho z nejrozšířenějších je považován lýko-žrout smrkový (Ips typographus). Tento druh je schopen vyhledávat oslabené a abio-ticky poškozené stromy. Integrovaná ochrana lesa zahrnuje několik účinných metod proti kůrovci. Mezi nejvíce používané metody patří instalace lapačů, lapáků a otráve-ných trojnožek. Lýkožrouta smrkového reguluje v populaci mnoho přirozených nepřá-tel. Od parazitoidů jako Coeloides bostrichorum a Rhopalicus tutela a predátorů Thanasimus formicarius a Medetera spp., až po patogenní mikroorganismy, jako jsou entomopatogenní viry, bakterie, prvoci, mikrosporidie a především entomopatogenní houby náležející do řádu Hypocreales. Nejvýznamnějším druhem je houba Beauveria bassiana, která má největší potenciál v biologické ochraně smrkových porostů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Role mikrobiálních symbiontů v životním cyklu Ips typographus
Havlíček, Václav ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Veselská, Tereza (oponent)
Kůrovci (Coleoptera; Scolytinae) jsou považováni za škůdce, protože napadají dřeviny na hospodářských, chráněných a rekreačních plochách. Larvy těchto brouků se vyvíjí pod kůrou stromů, kde narušují lýko a tím a i transport látek v rostlině. Ips typographus napadá smrk ztepilý (Picea abies), čímž působí velké hospodářské škody. Na životní cyklus I. typographus mají vliv jeho mikrobiální symbionti, kteří ho mohou ovlivňovat jak pozitivně, tak negativně. Většina symbiontů je fakultativních a tedy nejsou na hostiteli zcela závislí, kůrovec však ke svému přežití tyto symbionty potřebuje. Tyto houby a bakterie jsou rozšiřovány broukem, často se však mohou šířit i nezávisle na něm. Menší část symbiontů jsou tzv. obligátní symbionti, kteří jsou vázání čistě na kůrovce. Mikroby pomáhají kůrovci překonat obranu stromu a po úspěšném napadení stromu i s příjmem živin a trávením potravy. Protože přijímaná rostlinná hmota má vysoký poměr přijímaného uhlíku ku dusíku, dokáží některé houby snižovat tento poměr v okolí chodbiček vyvíjejících se larev a některé bakterie fixují vzdušný dusík, či využívají odpadní kyselinu močovou, čímž se výrazně podílejí na koloběhu dusíku. Diverzita intestinálního mikrobiomu kůrovců se během vývoje zvětšuje. To nám ukazuje, že někteří mikroby jsou přijímáni z okolí. Přítomnost a...
|
|
|
Problematika smrkových monokultur v souvislosti s výskytem kůrovců v NP Šumava s aplikací do výuky
Kadeřávková, Lucie ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Diplomová práce zpracovává problematiku smrkových monokultur v souvislosti s výskytem kůrovců v NP Šumava. Cílem práce je nejen sjednotit a zpřehlednit informace, ale také, což je mnohem důležitější, zjistit povědomost o daném tématu u žáků devátých tříd základní školy. Zároveň odhaluje, jaký mají žáci přehled o souvisejících problémech a jaký zastávají názor k řešení situace. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, přičemž teoretická se dále dělí do osmi kapitol, které se věnují historii šumavských lesů, smrkovým monokulturám s bližším přihlédnutím ke smrku ztepilému, dále rozdílům mezi přirozeným a hospodářským lesem či jedinečnosti pralesa Boubín. V jedné z kapitol se dozvíme blíže něco o orkánu Kyrill a jeho následkům a v návaznosti na to následují informace o kůrovcových kalamitách a o samotném lýkožroutu smrkovém. Poslední dvě kapitoly nám pak přibližují možnosti řešení problémové situace s přihlédnutím na nejčastěji využívaná opatření a také se podíváme na to, jak vypadá aktuální situace v šumavských lesích s perspektivou do budoucna. Praktická část se z velké části skládá z dotazníkového šetření, které probíhalo u žáků devátých tříd Základní školy Národní 1018 v Prachaticích za účelem zjistit jejich informovanost o daném tématu. Výstupem práce je navrhnutí možností využití dané...
|
|
|
Study of culturable anaerobic bacterial communities living in symbiosis with bark beetles; its isolation, taxonomy and biotechnical potential.
Fabryová, Anna ; Garcia-Fraile, Paula (vedoucí práce) ; Mrázek, Jakub (oponent)
Mikrobiální enzymy, které se uplatňují při rozkladu rostlinné hmoty, mohou mít také další využití, například jako biokatalyzáory rozkladu biomasy či pro výrobu biopaliv. Bylo prokázáno, že kůrovci žijí v symbióze s několika mikrobiálními kmeny, které jim poskytují řadu výhod. Za produkce hydrolytických enzymů rozkládají natrávené dřevo, poskytují kůrovcům ochranu před jejich škůdci či detoxifikují prostředí, v němž kůrovci žijí. Ačkoliv byla doposud nejlépe prostudována symbióza s houbami, v poslední době se ukazuje, že i bakterie mohou být pro kůrovce důležité. V této práci bylo předmětem zkoumání bakteriální společenství, které bylo izolováno ze dvou druhů - z kůrovce Cryphalus piceae, izolovaného z borovice, a kůrovce Pityophthorus pityographus, izolovaného z jedle, oba z lokalit nacházejících se v České republice. Z celkového množství 89 izolátů se jich na základě amplifikace a sekvenování genu pro 16S rRNA podařilo identifikovat 55. Tyto bakterie spadají do rodů Erwinia, Pantoea, Curtobacterium, Yersinia, Pseudomonas a Staphylococcus. Izoláty byly zkoumány pro svůj možný biotechnologický potenciál rozkladu (ligno)celulózových materiálů. Byl proveden screening několika enzymů důležitých pro rozklad rostlinných pletiv - celuláz, xylanáz, amyláz, lakáz - a byl zkoumán potenciál rozkládat...
|
|
|
Evoluční ekologie rodu Geosmithia
Veselská, Tereza ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
6 Abstrakt Rod Geosmithia Pitt (Ascomycota: Hypocreales) patří mezi houby žijící v symbiose s podkorním hmyzem. Původní asociací rodu je vazba na floémofágní kůrovce (Coleoptera: Scolytinae). Sběry z celého světa nasvědčují silné vazbě na vektor (podkorní hmyz), kdy spektrum hostitelských rostlin druhů Geosmithia odpovídá šířce niky vektoru. V rodě nalezneme speciality na čeleď Pinaceae, ale i generalisty s širokým spektrem hostitelských rostlin, především listnatých dřevin. U druhu G. morbida došlo k přechodu od saprotrofního způsobu života k patogennímu. Tento druh způsobuje úhyn ořešáků Junglans nigra v USA. Vlastnosti, které tomuto druhu patogenezi umožňují, nejsou zatím známy. Jinou odvozenou strategií, ke které došlo nejméně dvakrát nezávisle na sobě, je asociace s ambrosiovými brouky. Ambrosioví brouci vytvářejí požerek v xylému chudém na živiny, kde si pěstují svou asociovanou houbu, na které jsou nutričně zcela závislí. Jedná se tedy o přechod z fakultativní na obligátní asociaci na vektor. Ambrosiové houby sdílí konvergentní fenotyp, který vede k tvorbě velkých terminálních konidií a ke schopnosti kvasinkového růstu. Ve své diplomové práci se zabývám studiem znaků, které jsou důležité pro jednotlivé ekologické skupiny: specialisty na Pinaceae, patogena, ambrosiové houby a generalisty. Jelikož se...
|
host ::
RSS.